„Otkryv glaza, ıa ývıdela lıso svoego mýja. On sıdel naprotıv mená v metrah treh-chetyreh, — do sıh por s bolú v serdse vspomınaet Larısa. — Bylo oshýshenıe, býdto on hotel mená vıdet, proshalsá so mnoı“.

Daje spýstá desátkı let te dnı polnogo odınochestva ı ochaıanıa vspomınaıýtsá s gorechú. Dva dná Larısa provela v taıge, ne verá, chto ee spasýt. Ona polýchıla sotrásenıe mozga, perelomy reber, rýk ı nogı, travmy pozvonochnıka v pátı mestah, a takje lıshılas pochtı vseh zýbov. Na tretıı den devýshký nashlı rybakı.

„Ia ýznala, chto rodstvennıkı ýje vyrylı dlá mená mogılý. Ih rylı po spıskam“, — vspomınaet Larısa.

V sovetskıh gazetah o tragedıı ne poıavılos nı strochkı. Fakt stolknovenıa dvýh samoletov byl nemedlenno zasekrechen spesslýjbamı. Rodstvennıkam pogıbshıh prıkazalı molchat o slýchıvshemsá, otnáv svátoe pravo chtıt památ lúbımyh. Onı tak nıkogda ı ne ýznalı, kto vınovat v smertı rodnyh.

Dolgoe vremá ý bolnıchnoı palaty Larısy dejýrılo neskolko sotrýdnıkov v shtatskom. Ne podpýskalı k neı nı rodstvennıkov, nı drýzeı: „Moeı mame „posovetovalı“ molchat“, — govorıt Larısa. O slýchıvshemsá zagovorılı tolko spýstá dolgıe gody, v 2000-h.

Larıse, edınstvennoı vyjıvsheı v toı chýdovıshnoı tragedıı, eshe dolgoe vremá prıshlos borotsá s mnogochıslennymı travmamı. No cherez neskolko let ona smogla naladıt lıchnýıý jızn, rodıla syna, smogla nachat svoıý jızn zanovo — mysl o pogıbshem mýje zastavlála dvıgatsá vpered. Gládá na fotografıı, sdelannye spýstá gody posle avıakatastrofy, trýdno poverıt, chto etoı svetýsheı jenshıne kogda-to prıshlos proıtı cherez ad.

„Ia dýmaıý, vınovaty bylı voennye — prolojılı svoıý avıatrassý, ne sverıv ee s grajdanskoı, — rasskazyvaet Larısa. — 24 avgýsta prazdnýıý svoı vtoroı den rojdenıa. Takoe chývstvo, chto chastmená navsegda ostalas tam — eshe ne prızemlılas. Nıkogda ne prızemlıtsá“…