Odın ız osnovnyh torgovyh partnerov RK rezko sokrashaet obem pokýpok kazahstanskoı neftı - za 4 mesása tekýshego goda eksport syroı neftı ı nefteprodýktov v Kıtaı sokratılsá bolee chem v 2 raza v fızıcheskom vyrajenıı, s 1,5 mıllıona tonn do 706,4 tysáchı tonn, soobshaet Finprom.

Blagodará rostý sen na energoresýrsy, v denejnom vyrajenıı sokrashenıe bylo ne stol dramatıchnym - po sravnenıý s sýmmoı za ıanvar-aprel 2016 goda eksport ýmenshılsá na 31%, ılı na $112,6 mıllıona. V rezýltate dolá Kıtaıa v neftánom eksporte Kazahstana ýpala do 3% s 6,1% godom ranee.

Vsego ız 35 stran, pokýpaıýshıh nashı ýglevodorody, sokrashenıe eksporta (v fızıcheskom vyrajenıı) bylo zafıksırovano po 18 torgovym partneram. Kıtaı pokazal samoe znachıtelnoe ýmenshenıe pokýpok neftı.

Takje dostatochno sýshestvenno ýpal eksport v Ispanıý ı Iaponıý. Prodaja neftı v Ispanıý ýmenshılas za god na 512,4 tysáchı tonn, ılı na 38,6%. Prı etom strana zanımaet 5-e mesto sredı krýpneıshıh ımporterov kazahstanskoı neftı.

Spros so storony Iaponıı za god ýpal bolee chem v 4 raza, s 544 tysáchı tonn do 133,5 tysáchı tonn v etom godý.

Na etom fone naıbolee znachıtelno ývelıchılıs prodajı kazahstanskogo syrá vo Fransıý, Horvatıý ı Kanadý.

Eksport neftı ı syryh nefteprodýktov vo Fransıý po sravnenıý s obemom ıanvará-aprelá proshlogo goda vyros na 954,7 tysáchı tonn, ılı na 55,6%. V rezýltate sýmma prodaj vyrosla v 2,4 raza, ılı na $614 mıllıonov. Dolá strany v neftánom eksporte sostavláet 12,6% protıv 7,6% god nazad.

Horvatıa za god ývelıchıla pokýpký nasheı neftı na 450 tysách tonn. Eto v 20 raz bolshe, chem bylo v proshlom godý (23,7 tysáchı tonn). Prodajı neftı Horvatıı prıneslı Kazahstaný v 26,6 raza bolshe, chem god nazad, ılı na $189,3 mıllıona bolshe.

Kanadskıe pokýpatelı v etom godý kýpılı na 357,3 tysáchı tonn, ılı v 4,1 raza bolshe syroı neftı ı nefteprodýktov. Sýmma pokýpok za god vyrosla na $138,3 mıllıona.